Zaručujeme, že nás budete milovat. Jsme vaši agenti, kteří s radostí připraví celou Vaši dovolenou, třeba i bez lepku!

MĚNA, KURZY

Kdy Egypt navštívit

Ideální počasí nabízí Egypt od října do března. Vzduch i voda jsou příjemně teplé bez omračujících veder. Ty nastávají koncem dubna a trvají až do konce září, někdy i října. Pokud vám ale vysoké teploty nevadí, můžete se do země faraónů vydat v podstatě kdykoli.

Změny a zvraty v zemi faraonů

Po divokém arabském jaru, které v arabských zemí vypuklo v roce 2011, se z Egypta znovu stává vyhledávaná turistická destinace. Země pyramid, faraónů, hotelových resortů a bohatého Rudého moře je opět bezpečnou a místní lidé si návratu hostů z celého světa váží víc než kdy dřív.

S novou vládou prezidenta Sísího země prošla velkou změnou, Rudé moře je ale stále plné pestrobarevných korálů a ryb, barman u bazénu je stejně usměvavý jako před léty a v restauracích jsou stále stoly vynikajících pokrmů. Dokonce i Pyramidy v Gíze a sloupy v Karnaku stojí nedotčeně dál a zřejmě také další stovky let budou.

Podél řeky Nil

Starověký egyptský svět můžeme dnes obdivovat jen díky tomu, že zemí protéká mocný Nil. Ačkoli druhá nejdelší řeka světa zdejší národy ohrožovala záplavami, přinášela jim také úrodné bahno, a tím v podstatě dala vzniknout staroegyptské civilizaci, k níž vzhlížíme do dnešních dní.  Staří Egypťané se naučili Nil využívat a vyprahlou saharskou pouštní krajinu začali pomalu proměňovat v zemi plnou života. V zeleném údolí řeky se tak tři tisíce let před naším letopočtem začala rodit kultura, kterou již stovky let zaníceně zkoumají archeologové, nadšeně o ní čteme v knihách, zpřítomňujeme si ji ve filmech a dokumentech a její pozůstatky můžeme dodnes obdivovat. Plavba po Nilu se tak stává projížďkou encyklopedie starého Egypta.

Chrámy prchající před vodou

Záplavami dnes už Nil nehrozí, neboť v 60. letech na něm byla vybudována mohutná Asuánská přehrada. Stavba se stala nejen důležitým regulátorem toku Nilu spojeným s výrobou elektřiny, ale také jedním ze symbolů studené války. Egypt ji totiž vybudoval za finanční pomoci SSSR, čímž obě země výrazně utužily vztahy, přestože i USA nejprve chtěly výstavbu podpořit. Asuánská přehrada také vyvolala velký odpor ochránců památek, neboť kvůli výstavbě musela být řada monumentů rozebrána a přemístěna, jinak by hrozilo jejich zaplavení. Jednalo se hlavně o památky v oblasti Núbie, tedy v jižním Egyptě, kde se dnes Asuánská přehrada společně s Násirovým jezerem nacházejí. K těmto ohroženým monumentům patří například chrám Philae zasvěcený bohyni Eset, který se při záchranné misi UNESCO přesunul z jednoho ostrova na druhý. Stejný osud potkal i dva staroegyptské chrámy známé jako Abú Simbel. Přestože byly na přání faraóna Ramesse II. vytesané do skalního masivu již ve 13. stoletím před naším letopočtem, i oni musely po tisíci letech své poklidné existence změnit polohu. Až třicetitunové bloky tvořící čtyři obrovské sochy Ramesse II. byly stěhovány na místo položené o 65 metrů výše čtyři roky a dodnes je tato mise považována za jeden z největších počinů archeologického inženýrství v historii.

Egypťané udivující svět

Necháme-li Asuán za zády a poplujeme dále, brzy nás uchvátí nádherný Luxor. Na tomto místě dříve stály starověké Théby a dnes tu objevíme rozsáhlé chrámové komplexy Karnak a Luxor. Pískovcová města vypovídají o inteligenci a zručnosti starověké egyptské civilizace. Jedním z důkazů je například obrovská síň čítající až 134 mohutných sloupů, přičemž dodnes se spekuluje nad tím, jak je možné, že Egypťané něco takového mohli bez moderní technologie před čtyřmi tisíci let vystavět.

V blízkosti Karnaku objevíme také bájné Údolí králů, kde se nacházejí malebně vyzdobené hrobky faraónů. Tou nejslavnější je bezesporu Tutanchamonova objevená až v roce 1922. Právě faraón Tutanchamon byl totiž pohřben s nádhernou zlatou maskou, již dnes můžeme obdivovat společně s dalšími 130 tisíci předměty ze starověkého Egypta v Egyptském muzeu v Káhiře.

Matka a dvacet milionů dětí

Káhira je nejlidnatějším městem Afriky a se svou aglomerací čítá neuvěřitelných 20 milionů obyvatel. Zatímco na jedné straně Nilu se můžeme procházet mezi mrakodrapy, moderními čtvrtěmi a luxusními hotely, na druhé straně na nás vykukují špičky pyramid v oblasti Gíza, která je součástí káhirské aglomerace. Městu se přezdívá Matka světa nebo Město tisíce mešit, které tu rostou již od 7. století našeho letopočtu, kdy tu převzali kontrolu muslimové. Nejslavnější mešita Al-Azhar je přitom součástí stejnojmenné univerzity, která byla založena roku 970, čím se v podstatě stává nejstarší univerzitou na světě. Další významnou stavbou je takzvaná Citadela, rozlehlá pevnost z 12. století či moderní 185 metrů vysoká Káhirská věž. V Káhiře se také nachází „město mrtvých“, nečekejte od něj však zázraky. Ačkoli jde o rozsáhlé pohřebiště a nejstarší část města, dnes tu bydlí až půl milionu chudých lidí.

Sídliště mimozemšťanů a centrum vzdělanosti

Hlavním důvodem proč do Káhiry míří tisíce návštěvníků, jsou slavné pyramidy v Gíze a legendární Sfinga. Monumenty pocházejí z období Staré říše a byly vybudovány přibližně 2 550 let před naším letopočtem. Egyptské monumentální hrobky faraonů ve tvaru pyramid jsou přitom jediným a zároveň nejstarším divem starověkého světa, který si můžeme prohlédnout v jeho téměř původní podobě. Nejvyšší z nich se nazývá Cheopsova, dosahuje do výšky až 137 metrů a až do vybudování Eiffelovy věže byla nejvyšší stavbou na světě. Druhá dominanta Gízy, Rachefova pyramida, je sice o malinko menší, nicméně se může chlubit zachovalou vápencovou špičkou. Kolem hrobek v Gíze dodnes kolují mýty o jejich opravdovém původu a smyslu. Jedna z teorií dokonce tvrdí, že pyramidy jsou mnohem staršího původu a nebyly staveny jako hrobky, ale jako přistávací místa pro vesmírné létající talíře mimozemských civilizací.

Kousek od těchto velikánů se nachází neméně obdivuhodná Velká Sfinga, socha se lvím tělem a lidskou tváří. Dodnes se nezjistilo, koho tento monument vlastně zpodobňuje, stala se však ochraňovatelkou pyramid a jedním z největších tajemství starověkého Egypta.

Na samotném ústí řeky Nil, 200 kilometrů od Káhiry, objevíme město, které dalo vzniknout jedné z nejdůležitějších kultur v dějinách lidstva. V mnohdy opomíjené Alexandrii založené Alexandrem Velikým se ve 4. století před naším letopočtem začala střetávat řecká kultura s původní orientální.  Nejdůležitější egyptský přístav se tak stal centrem vzdělání a moudrosti.

Vodní svět

Egypt je díky své úžasné historii ideálním turistickým centrem. Tato severoafrická země však nabízí mnohem více. Od Arabského poloostrova ji totiž odděluje Rudé moře, které je považováno za jedno z nejživějších a nejbarevnějších moří světa. Nachází se zde řada korálových útesů, které obývají roztomilé rybky zvané klauni, nebezpečně vypadající perutýni, rejnoci, murény nebo třeba obrovské ryby s papouščím zobákem. Tato úchvatná místa jsou velmi snadno dosažitelné z hotelových resortů nejen v Hurghadě, ale například i v jižním Marsa Alam.

Egypt dnes

Když na jaře roku 2011 vypuklo v zemích severní Afriky Arabské jaro, média přinášela zprávy o politických převratech každý den. I Egypt se zapojil do vlny států, které se rozhodly opustit desítky let zavedený režim a pokusit se o nastolení demokracie. Bývalý prezident Husní Mubarak se vlády držel neuvěřitelných třicet let. Osudnou se mu stala právě revoluce v roce 2011 a nalezení důkazů o tom, že při ní nechal vládní vojáky střílet do davů. Dlouho se spekulovalo o tom, zda by měl dostat trest smrti či nikoli.  Kvůli velmi pokročilému věku ho však nejvyšší trest minul.

Arabské jaro umožnilo islámským politickým stranám návrat do politického dění, což zdejší obyvatelé divoce vítali. V prvních svobodných volbách po Mubarakově vládě na základě toho zvítězilo dříve zakázané Muslimské bratrstvo v čele s Muhammadem Mursím. Obava ze zavedení striktního islámského práva však znovu vedla k řadě konfliktů nejen v politických sférách, ale i v ulicích. V létě roku 2013 tak městy otřásly další masivní protesty a demonstranti společně s vojenskými složkami poměrně krutě odstranili Muslimské bratrstvo ze scény. V květnu 2014 se tak uskutečnily další volby, ze kterých vítězně vzešel vojenský velitel Abdul Fattah al-Sísí, který znovu obnovil vojenskou vládu aplikovanou za Mubaraka. Země je nyní stabilní a bezpečná, výjimkou je Sinajský poloostrov, který se stal několikrát terčem teroristů. Cesty do této části Egypta se proto nedoporučují.

Oficiální název: Egyptská arabská republika

Hlavní město: Káhira

Rozloha: 1 001 739 km² (30. na světě)

Časové pásmo: GMT +2 (oproti ČR o hodinu navíc, zavádí letní čas)

Obyvatelstvo: 96,6 milionu (13. na světě)

Jazyk: Arabština

Náboženství: Islám (90 %)

Měna: egyptská libra (EGP)