Bulharsko

MĚNA, KURZY

Měna: Bulharský leva (BGN)
Aktuální kurz: 1 BGN = 13.633 CZK

Do Bulharska v létě i v zimě

Bulharsko nalezneme na východě Balkánského poloostrova a patří mu více než 350 km pobřeží Černého moře. Zároveň jde o zemi s impozantními pohořími, jejichž nejvyšší hory sahají až k třem tisícům metrů. Záleží tedy čistě na Vás, jakou formu dovolené v této zemi zvolíte, zda se chcete rekreovat u moře, nebo objevovat kouzla dramaticky zvrásněného vnitrozemí. Vzhledem k tomu, že v Bulharsku v posledních letech vzniká stále více lyžařských středisek, je možné tuto překrásnou zemi navštívit i v zimě.

V Bulharsku se vzhledem k přírodním podmínkám střetává kontinentální klima se středozemním , a tak se zde velmi tuhé zimy střídají s velmi horkými léty. Rozdíly můžeme najít i mezi jednotlivými částmi země. Na severu je o něco chladněji a více zde prší, to samé platí i o centrálních horských masivech. V nížinách a u moře pak v létě dosahují teploty až ke 40°C a prší jen sporadicky. Vnitrozemí tedy můžete s různým zaměřením navštívit celoročně, přímořské oblasti je pak nejlépe navštívit od května do září.

Kam za sluncem a památkami

Bulharské pobřeží lze rozdělit na tři části. Severní pobřeží leží na sever od přístavu Varna a patří sem mimo jiné střediska Albena, Svatý Konstantin a Zlaté Písky. Centrální část je ze severu ohraničena Varnou, z jihu Burgasem a k nejdůležitějším letoviskům patří Nesebar, Obzor, Pomorie a Slunečné pobřeží. Jižní část bulharského pobřeží se rozkládá na jih od Burgasu a turisté zde nejčastěji navštěvují  Kiten, Lozenec, Primorsko a Sozopol. Tuto část můžeme považovat krom jiného za ideální výchozí bod k návštěvě tureckého Istanbulu, dostanete se tam odtud paradoxně mnohem pohodlněji než z tureckých přímořských resortů.

Dovolená v Bulharsku však slibuje mnihem více, než jen pláže a možnost výletu do Istanbulu. Bulharská kultura vznikla pozoruhodným průnikem thráckých, antických, byzantských, slovanských a osmanských vlivů. V zemi se tak nachází celá řada úžasných památek, z nichž řada je na seznamu UNESCO.

Turisté z nich nejčastěji navštěvují Nesebar, a to z prostého důvodu - město leží na pobřeží, zatímco další historické skvosty jsou většinou ukryty v hornatém vnitrozemí.

Cesta za Bulhary

V Bulharsku žije v současné době 7,1 miliónu obyvatel (jejich počet stále klesá), z 86% jde o Bulhary. Soustředí se především ve velkých městech. Hlavním a největším městem Bulharska je Sofie, kde žije přes milión obyvatel. Druhým největším městem Bulharska je Plovdiv.  Z dalších velkých měst uveďme Varnu a Burgas, kam vzhledem k jejich přímořské poloze míří většina leteckých spojů.

Bulharsko bývalo v době komunistického režimu jednou z mála povolených destinací pro české rodiny. Po sametové revoluci zájem o něj upadl, dnes ale zažívá svou turistickou renesanci. Mohou za to nejen nespočetné krásy této země, ale nesporně také aktivní, vstřícný a srdečný přístup samotných Bulharů, kteří pochopili, jak může být cestovní ruch pro jejich zemi důležitý. Díky tomu se výrazně zlepšila infrastruktura i nabízené služby. Dovolená v Bulharsku tak konečně ztratila nezasloužený punc socialistické rekreace.

Od Thráků až po Slovany a česko-bulharské vazby

Historie Bulharska sahá až hluboko do Starověku, kdy byl Balkánský polostrov osídlen mocnými a bojovnými Thráky. Postupně si je ale podmanili Řekové a Římané. Nepochybně nejslavnějším starověkým Thrákem měl být vzbouřený otrok a gladiátor Spartakus, jehož povstání ohrožovalo Řím mezi roky 73 – 71 před Kristem. Alespoň antičtí historici o jeho původu nepochybovali.

Slované se na Balkánském poloostrově usadili v 6. století po Kristu, přičemž už v 7. století vznikl první bulharský stát politicky i kulturně zcela závislý na Byzantské říši. Jejím vlivem také v devátém století Bulhaři přijali křesťanství (ortodoxní, čili východní křesťanství je stále dominantním náboženstvím i v současnosti, hlásí se k němu až devadesát procent obyvatel).

U této kapitolky se na chvilku zastavme, je totiž velmi pozoruhodně spjata s českými zeměmi a českou kulturou. Zhruba ve stejné době, kdy směřovaly z Byzance misie do Bulharska, byl císař Michal III. požádán o stejnou službu od velkomoravského knížete Rastislava. A bratři Konstantin a Metoděj, jejichž kult je v Bulharsku mimochodem velmi silný, použili pro překlad liturgických textů do slovanského jazyka právě bulharsko-makedonské nářečí, které tak přirozeně ovlivnilo vývoj jazyka na našem území. Vzpomeňte si na to, až si budete objednávat v bulharské restauraci večeři. Čeština a bulharština jsou si totiž zvukově nebývale blízké a jazyková bariéra odpadá. Jen s písmem je to o něco horší, Bulhaři totiž nepřijali latinku, dokonce se vzepřeli i azbuce, a zatvrzele (snad z úcty ke sv. Konstantinu) píší cyrilicí, dnes již ale modernizovanou směrem ke své ruské sestře.

A teď zpátky do dějiny. Bulharské státní útvary byly v průběhu věků více či méně spojeny s Byzancí, i ta však byla nakonec pohlcena Osmanskou říší a Bulharsko se stalo její součástí na více než pět set let. Bulharské knížectví se vrátilo do map až po národním obrození v roce 1878 a po třiceti letech se dokonce přeměnilo na císařství. Relativní stabilitu však přinesl Bulharsku až konec první světové války. Po té druhé se pak Bulharsko proměnilo v republiku, pohříchu lidovou. Šlo o velmi tvrdý totalitní režim poklonkující Sovětskému svazu, který padl až v roce 1989. Přestože komunisté mají v zemi stále silnou voličskou základnu, vstoupila země v roce 2004 do NATO a roku 2007 do Evropské unie. Není ale součástí eurozóny ani schengenského prostoru.

Oficiální název: Bulharská republika

Hlavní město: Sofie

Rozloha: 110 994 km² (105. na světě)

Časové pásmo: GMT +2 (oproti ČR o hodOfinu více, zavádí letní čas)

Obyvatelstvo: 7,1 milionu (103. na světě)

Jazyk: bulharština

Náboženství: pravoslaví (více než 80 %)

Měna: lev (BGN)

 

 

 

 

 

 

Řadit dle:
123456789
1250 položek, 53 stránek
123456789
1250 položek, 53 stránek